Zápisník všedního dne

Blíží se to. Za malou chvíli je to tu! Vánoce, Silvestr, konec roku!

Alkohol poteče proudem, zábava, hudba, rachejtle, pořádně to pofičí. Vždyť o tom to je, ne?

Já vím, já vím, co vás tak znám, taky k životnímu štěstí nepotřebujete zrovna dělobuchy, divoké ožíračky s následnými pověstnými permoníky s kladívky v hlavě. Stačí si nalít trochu vína, pobýt s přáteli a oslavit přelom roku decentním způsobem a je to moc prima.

Ale já osobně cítím větší přesah tohoto okamžiku. Přátelé mě naučili zapalovat právě v tento den plamen díků, tak jako to dělali naši předci. A že letos budu mít teda pořádný fajron!

Tentokrát se můžu víc rozšoupnout, a plamen svíčky v bytě nahradit skutečným ohněm venku na zahradě. Joj to bude zase něco jiného! No vždyť taky mám tolik za co děkovat!

Jedno velké DĚKUJI:

• Za nový domov, za splněný sen
• Za velkou pomoc Kubovi a Vaškovi a strýčkovi Fidovi při stěhování, díky vám to šlo jak po másle
• Může se to zdát jako klišé, ale děkuji za velkou porci zdraví. V tomto roce se mně i mé rodině vyhnuly závažnější zdravotní újmy, které by vyžadovaly velké operativní zásahy, a řešili jsme prakticky jen rýmečky a virózky, za což jsem neskutečně vděčná
• I když jsem v podstatě samotář a vyhledávám ráda ticho a klid, děkuji za přátele, které mám, kteří mi pomohou, když to potřebuji
• Děkuji, že jsem měla možnost zahrát si komparz v pohádce, což bylo moje velké přání, které svým splněním oblažilo mou duši
• Děkuji, že si kupujete knížku Zápisník všedního dne – můj příběh, a že se vám líbí
• Za to, že ani finančně nestrádáme
• Za úžasnou rodinu, manžela a děti

Za květiny na louce

Za kytaru v ruce

Za svítící slunce

Za vodu v potoce

Za to, že co do úst vždycky máme,

Že chleba se solí rádi si dáme.

K tomu, pívo, knedlík, zelí

Copak jsme to ještě chtěli?

Dortík, krém a čokoládu,

Až si olizujem bradu.

Zapijem to likérem,

To se ale ožerem!

Kruci, ňák se mi to zvrhlo,

to jsem teda trdlo!!!

Dovolím si trdlo býti,

Občas to ne zaškoditi,

Ne, alkohol nepiju,

Přesto jinde chybuju.

Přiznat chybu, tím se učím,

Za to vám teda ručím!

Miluji život plnými doušky,

I když mi připraví zkoušky,

Které nemusí být lehké,

Mé cítění je pak křehké.

Tento rok byl tak plný darů,

(a to jsem nemusela jezdit až do Varů),

Moc si toho vážím

A na duši se blažím.

Kdo z vás chce, ať se připojí,

Plamen díků nás propojí.

A možná to nebude jen díků plamen, tak to je,

Může to být i oheň naděje.

Krásné sváteční dny všem