PŘÍLEŽITOST JE TŘEBA CHYTIT ZA PAČESY
Moje duše už dlouho volá po hraní ve filmu, po komparzu. To jste si možná už všimli. Je to něco, co mě opravdu nadchlo. Ne, že bych prahla po tom, abych se dostala do blízkosti slavných lidí. Ani netoužím stát se mega úspěšnou superstár.
Baví mě svět filmu jako takový. Jak to všechno vzniká. Že za půl minutou na plátně stojí práce několika desítek lidí (někdy i stovek!) a trvá to i hodinu. A to, že v příběhu vidíte rozhovor dvou lidí, ale nevíte, že ho zpoza kamery sleduje dalších šedesát komparzistů, to mi přijde fascinující.
Takže jsem se napíchla na všemožné komparzní a castingové skupiny na sítích a číhám. Jasně, člověk si musí vyselektovat poptávky namakaných svalovců, mladých hezkých intelektuálních slečen, exotických zjevů (i když – to bych se někdy mohla zkusit přihlásit, chi chi) a různých jiných typově a fyzicky odlišných pozic. A když si vyhodím poptávky do reklam, protože těch se účastnit nehodlám, ono toho už moc nezbyde. Tož ale, o tom to je a do klína to samo nepadá!
Takže když se před časem objevil příspěvek, který dohledával kypré statné cérky do historického filmu, tak jsem jako správná liška zastříhala ušima. A hned jsem reagovala. Pár dní jsem poctivě prohlížela mejly, a s každým dalším dnem bez odpovědi se moje šance snižovaly. No, asi to tak má být, pustila jsem celou záležitost k vodě a zapomněla na ni.
Den desátý. Máte nový e-mail!
Wow!!!
Po prvním nahlédnutí si musím sednout, abych si vše pořádně přečetla.
Že jsem prošla užším výběrem? Že postupuju do dalšího kola? Že mi posílají část scénáře a mám poslat videa s nahraným textem postavy? To jako že mám šanci na jakože fakt roli s mluveným textem?!!!!!!
Jooooooooooooooooooooooooo!!!!!!!!!!!
Tak to je splněný sen!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Chce se mi výskat (klidně s tvrdým i měkkým „i“) a tančit a jásat a juchat a radovat. To musíme oslavit!
Celá zvědavá rozkliknu připojený soubor s úryvky „mého“ textu. Do koho se můžu aspoň na chvíli přeměnit? Koho ztvárnit? To je další z věcí, která se mi na tom líbí. Chvíli jsem dáma v 19. století a pak zase fotbalový fanoušek na zápase o vyřazení. Ta pestrost!
Srdce se mi rozbuší a čtu.
Čtu ještě jednou.
A ještě.
Nemůžu uvěřit svým očím.
Ten text říká opravdu lehká ženština, která má laškovat s vojáky a někdo ji plácne po zadku?
Ale to ne!
Ještě chvíli nad tím přemýšlím. Taková šance. Mluvený text! Ale hrát slušně řečeno středověkou rajdu?
Vždycky se říká „příležitost je třeba chytit za pačesy“. Ale já myslím, že se prostě musí vycítit, zda je ta příležitost právě pro nás, nebo pro někoho jiného.
Po zralé úvaze jsem naznala, že tohle není nic pro mě a s díky jsem tuto obrovskou šanci odmítla. Jsem pro, využít příležitosti, ale ne za každou cenu. Ne proti své duši, ne proti svému vnitřnímu já.
Až přijde ta správná chvíle pro mě, a ona určitě přijde, jsem připravena ty pačesy pořádně rozčísnout!