MEDOVÁ ROMANCE
Povím vám, co dovedu,
budu vám vyprávět o medu.
Žádný včelař nemá stání,
neb je doba medobraní.
Ví to asi celá ves,
že u nás to začlo právě dnes.
Aby med mohl do skleniček,
je třeba plástve zbavit víček.
Těch, co včela, když je hotová,
buňku s medem jím dorovná.
Někdy to jde ztuha, to jsou nervy,
musím zapojit více vervy!
Zaberu, mám v rukou sílu,
není proto divu,
občas jev se stává
že víčko vystřelí a až v dáli přistává.
A dneska to přišlo,
chi chi, taková hříčka,
zabrala jsem…a v tu ránu spadnul
kus víčka do mého očního víčka.
A to je celé povídání.
Vím, není zas tak k popukání.
Však inu, jářku, dá to práci,
není prostor pro senzaci,
a mé údy už jsou zemdlelé.
A zítra, až ráno vstanu z postele
Budu pokračovat zas.
Vždyť je medobraní čas!